Mé vnitřní já
Pod tímhlé názvem se budete pravidelně setkávat s mým vnitřním já.
Myslím, že až přečtete prvních pár řádek, bude vám to jasné.
duše: "To je dneska hezky."
mozek: "Tak to se mi neshoduje s metaforickým televizním výměrem."
blbost: "S čímže?"
mozek: "S metaforickým televizním výměrem."
blbost: "A to je co?"
mozek: "Předpověď počasí."
blbost: "Aha, a proč si to neřek hned?"
duše: "Protože na to je moc chytrej."
mozek: "Ty se do toho nepleť!"
duše: "Co bych se do toho nepletla!?"
oči: nenápadně se na sebe podívaly
mozek: "Můžete toho nechat?!"
oči: "Čeho?"
mozek: "Nemyslete si, že jsem nezaregistroval, jak po sobě pořát šilháte!"
duše: "Nech je, sou ješte mladý."
mozek: "Copak je to normální, aby se do sebe zakoukaly oči!"
duše: "No neni."
blbost: "Bééééééé!"
mozek: "Proč zase brečí!?"
duše: "Co se ti stalo?"
blbost: "Když já nemám do koho se zakoukat, dyž sem jenom jedna."
mozek: "Mluv spisovně!"
blbost: "Mě tady nikdo nemá rád...bééééé...buuuu!"
duše: "Teď je kvůli tobě smutná!"
mozek: "Stejně bych další blbost nepřežil!"
duše: "Kvůli tomu ale nemusíš bejt tyran!"
mozek: "Já nejsem tyran!"
duše: "Ale seš!"
Mozek: "Odcházím!"
duše: "Kam?"
mozek: "Jdu na návštěvu za játry."
duše: "To budete zase chlastat!"
mozek: odchází
duše: "Blbec!"
blbost: "Vzlyk!"
duše: "No tak, plno orgánů tě tady má rádo."
blbost: "A kdo?"
duše: "No, eee...třeba...eee...tlustý střevo."
blbost: "S tim sem se pohádala."
duše: "Proč?"
blbost: "Dyž ono na mě řvalo, že mu lezu až do p*dele."
duše: "No a ještě...ještě..."
blbost: "Ještě kdo?"
duše: "Ještě...ještě...nikdo."
blbost: "Bééééééé...buuuuuuuu...vzlyk...buuuuuuu...vzlyk...béééééé!"
duše: "Ach jo, já si du lehnout."
duše: usíná
\o osm hodin později\
duše: probouzí se s bolehlavem
mozek: "Živijó, živijó, panáčkové!"
duše: "Už se zase zchlastal, kdo to má poslouchat!"
mozek: "Škyt...dobrej den panímámo...škyt...grcc..."
duše: "Di si lehnout, blboune stará."
mozek: "Rozkaz...škyt...seržante..."
blbost: "Jé, co je mu?"
duše: "Ty si tady scházela."
blbost: "Jůů, ty si ráda, že mě vidíš!"
duše: "Prosimtě skoč mi za žaludkem pro acylpyrin...a něco na vožralost."
mozek: "Gggryc...seňorito..."
duše: "Blbosti, přines radši ňáký silný uspávadlo pro zvířata."
blbost: "Už du."
plíce: "Ahoj, ten se zase zřídil."
duše: "Čau, kde máš ségru."
plíce: "Ale šla hledat oči."
duše: "Co s nima je?"
plíce: "Večer šli na rande a ještě se nevrátily."
blbost: "Tak sem tady. To uspávadlo měl jenom do brokovnice."
duše: "Neva, dej to sem."
blbost: "Žjova, ty s tim umíš střílet!"
duše: "Ne, ale to je úplně jednoduchý."
blbost: "Aha."
duše: "Prostě s tim takle namířim a..."
brokovnice: "Buuuuuum!"
duše: "Hups, promiň plíce."
plíce: "Usínám."
mozek: "Občanská válka!"
duše: "Kušuj."
mozek: "Policieeee!"
blbost: "Dobrý strejčku, my jenom zavraždily plíci."
duše: "Uspaly."
blbost: "Jo, uspaly."
mozek: omdlel
duše: "A je o práci míň."
blbost: "Hele, támhle dou oči... AHÓÓÓÓJ!"